Před dveřmi advent. Období, kdy s manželem začínáme připravovat a hrát si na kouzlo Vánoc. "O co budeš psát Ježíškovi?" vyptával se jako vždy, když mi chtěl udělat radost a nevěděl jak... "Potřebovala bych pánvičku. Ta stará nechce na té nově pořízené indukci hřát," odpověděla jsem a schoulila se mu do náručí. Ačkoli? Pche, pánvička!..kdybych mohla opravdu napsat Ježíškovi, přála bych si miminko. Mlčím, ale myšlenky se mi v hlavě rozutekly...Sourozence k tomu jednomu našemu raubířovi...Ale už jsem pochopila, že u nás dvou nejsou děti výsledkem vůle naší. Kdyby to fungovalo a mohla si opravdu napsat, napsala bych o miminko. Měla bych radost já ...a manžel, kdyby se pod stromečkem dověděl, že čekáme, to by bylo vánoční terno! 

Mé snění přerušil vnitřní hlas: "Tak proč teda nenapíšeš?"

"Tak to já bych klidně napsala, kdybych věděla kam!" Popravdě, v sedmi letech jsem v tom měla jasněji než teď.

Napsala jsem. 
Kdysi jsem se rozhodovala, zda nejít do řádu. Růžové sestry Ducha Sv.na Slovensku byly mými favoritkami. Vzpomněla jsem si, že mají web, kam kdokoli může napsat své úmysly. A přímluva k Duchu Svatému-dárci života, jak se modlíme v Credu, mi přišla pro tuto prosbu vhodná. Bylo před adventem a já napsala. Teď už jen, bude-li to Boží vůle...

Co si myslíte, že se do Vánoc stalo?

Nic.

Tak jsem manželovi zabalila pod stromeček ten teplý svetr, trochu smutná, že se žádné terno konat nebude a že Bůh má s námi nejspíš jiné plány. Fiat.

Ovšem v dubnu! - Čekáme miminko! Bohu diky, velké diky!....a vůbec nevadí, že jsme si museli počkat do dubna. Termín porodu je určen na přelom roku. Možná si leckterá maminka, která měla podobný  termín jako já, všimla, že těhotenství utíká v rytmu neděl v mezidobí - 22.neděle v mezidobí=22. týden těhotenství. Tak nabývám podezření, že Maria měla termín 1.1. , ale to kodrcání do Betléma udělalo své. 


Čas plynul, nastala zima, Štědrý večer. Můj muž přišel z půlnoční, dali jsme si čaj a cukroví, potěšili se pohledem na zářící stromeček a šli spát. Bylo už po půlnoci. Byl to náročný den. Usnula jsem jako dřevo. Když tu náš synek zaplakal. Sednu si, abych zmapovala situaci. Dobré... to se mu jen něco zdálo...Jejda!... plavu v plodové vodě...


Narodil se 25. dopoledne. Syn, krásný jak celé nebe. 

A už víte, co tím chci říct? Napsala jsem Ježíškovi a opravdu dostala miminko pod stromeček! Bůh má smysl pro humor i pro Vánoce. Ježíšek funguje, existuje, Bůh s námi - Emanuel!!!

 



Sepsáno pro větší slávu Boží ... a jako naděje a povzbuzení pro ostatní.

 

 

P.S.: Děkuji sestrám od sv. Ducha! Jde vidět, že to máte u Boha opravdu dobre! :-D

Po P. S.: To jen tak bokem....pro zasmání. - Manžel to vánoční ráno prosil babičku o modlitbu smskou: Prdla nám voda, vyhlašujeme modlitební pohotovost...no a babička se modlila za nějakého o svátcích ochotného instalatéra.