Z ozvěn ticha

Co neslyší moje uši, ale srdce...aneb jak to cítím.

Archiv Červenec 2018

Jak jsem psala Ježíškovi

Před dveřmi advent. Období, kdy s manželem začínáme připravovat a hrát si na kouzlo Vánoc. "O co budeš psát Ježíškovi?" vyptával se jako vždy, když mi chtěl udělat radost a nevěděl jak... "Potřebovala bych pánvičku. Ta stará nechce na té nově…

Tak to na sebe chrstni, matko!

Nekoupala jsem se ve vaně... už ani nepamatuji, kdy to bylo naposled. Ne že bych koupání neměla ráda. Naopak....hmmm, to teplo všude kolem a vůně pěny stoupající do hlavy! Ale nemám na to čas. Sotva si napustím vanu, už někdo za dveřmi kňourá, že…

Žalování - nevychovanost, hřích, právo?

Tak jsem jednou šla kolem zahrady mateřské školky. Právě na místě došlo k incidentu, kdy jedno z dětí předbíhalo v řadě na trampolínu, což odstartovalo houf hlásků vznášející protest, a druhé vidouc neúspěch domluvy utíkalo k učitelce nahlásit ono…

Holokaust mého syna

Pro začátek o tom alespoň píšu - to až mi jednou vnoučata vyčtou, že jsem to věděla, nic neudělala a jen tiše přihlížela: Byla jsem v 10. týdnu těhotenství, když mě paní doktorka poslala na UTZ 13. týdne. "Od vašeho posledního těhotenství se ledacos…